Česká interní péče se dostává na scestí, internisté stárnou, mladí lékaři se do oboru zrovna neženou a nemocniční oddělení jsou ztrátová. V centru jejich zájmu je přitom multimorbidní pacient, který navíc často trpí polypragmasií. A v následujících 20 letech lze očekávat obrovskou vlnu těchto pacientů. „Malé nemocnice vykazují na jeden hospitalizační případ ztrátu 8000 korun. Za všechna lůžka interního typu dosahuje roční ztráta téměř 5 miliard a ztráta na následných lůžkách dosahuje něco málo pod 2 miliardy,“ upozorňuje místopředseda České internistické společnosti a poradce ministra zdravotnictví Tomáš Hauer. Obor je tedy třeba zatraktivnit pro mladé lékaře, proto se rozbíhá debata o atestačních oborech a jejich množství. A také je třeba vytvořit podmínky, aby interna byla chtěná lékaři, ale i managementem nemocnic.O tom, kudy vede cesta k narovnání úhrad pro interní péči, a na jakých datech se bude formovat, si poslechněte v rozhovoru s Tomášem Hauerem

V Česku trpí nadváhou a obezitou hrozivých 70 procent dospělé populace. Každý lékař by proto měl včas o léčbě promluvit s pacientem, jehož BMI atakuje hranici 27 bodů. A rovnou mu vedle režimových opatření nabídnout medikamentózní léčbu. Klinická praxe ukazuje, že moderní antiobezitika ze skupiny inkretinových léčiv jsou velmi efektivní a mají vysoký bezpečnostní profil. „Léčby nadváhy a obezity by se měl vzhledem k její rozšířenosti chopit každý lékař. Obezitologů je málo a měli by působit v roli konziliářů,“ vysvětluje lékařka Dita Pichlerová, která stojí v čele Centra léčby obezity Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol a Homolka. Co charakterizuje obezitu jako nemoc? Jaké léky máme k dispozici a které se již brzy dostanou na trh? Jak se titrují? Jaké nežádoucí účinky se mohou objevit? Kterým pacientům budou antiobezitika hrazena? Prokazují tyto léky nákladovou efektivitu? Kdy nastupuje bariatrická operace? Odpovědi na otázky o léčbě obezity si poslechněte v rozhovoru s obezitoložkou Ditou Pichlerovou z FN Motol a Homolka.

Praha v dubnu hostila prestižní dermatoonkologickou akci. Šlo o 22. ročník kongresu EADO, tedy Evropské dermatoonkologické asociace. Na kongresu zastával velmi důležitou a prestižní roli profesor Petr Arenberger, který předsedá České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP. Spolu s profesorem Axelem Hauschildem z německého Kielu stáli v čele kongresu v roli prezidenta. A právě s profesorem Arenbergerem jsme se potkali ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Pokusíme se spolu průběh akce stručně zhodnotit. Poslechněte si ty nejzajímavější momenty z kongresu EADO. Zkrácená informace přípravku Kimmtrak CZ-KIM-025-07/2026-R01

Operačních robotů máme v České republice již několik desítek, jejich rozvrstvení je ovšem nerovnoměrné. „Prostřednictvím robotů lze provádět celou řadu výkonu. V České republice se velmi dobře zavedly výkony v onkourologii a onkogynekologii, u nichž již můžeme měřit efektivitu,“ říká předseda Skupiny pro specializovanou zdravotní péči na ministerstvu zdravotnictví a místopředseda České internistické společnosti Tomáš Hauer. Například výsledky u robotické prostatektomie ukazují, že tyto výkony jsou vzhledem ke zkrácení pobytu na JIP a celkové hospitalizace nákladově efektivní. U postupně se rozvíjející operativy například pro karcinom slinivky či plic, není ještě dostatek českých dat, aby šlo efektivitu posoudit. „Ale věřím, že i v těchto případech prokážeme podobně jako v zahraničí cost efektivitu a samozřejmě i benefity pro pacienta,“ dodává lékař Hauer. Například robotické operace pro karcinom jícnu ale zatím generují na každý případ ztrátu ve výši 150 až 250 tisíc korun, přestože jsou pro pacienty značným benefitem. S nasazováním robotů je tedy potřeba postupovat uvážlivě. V rozhovoru s Tomášem Hauerem se mimo jiné dozvíte, jakým směrem se vydává ministerská koncepce využívání operačních robotů v nemocnicích, a proč je třeba nejdříve definovat, jak a kde se bude poskytovat specializovaná péče, za jakých okolností a důsledně měřených a vyhodnocovaných indikátorů kvality.

Projevy hypertrofické kardiomyopatie (HKMP) nejsou nikterak specifické, patří k nim námahová dušnost, námahové bolesti na hrudi typu anginy pectoris, synkopální stavy, palpitace a jednou z manifestací této choroby je náhlá srdeční smrt. „Asi polovina jedinců je však diagnostikována asymptomatických, typicky během preventivních prohlídek lékař zaznamená systolický šelest nebo nález výrazně abnormálního EKG. Další pacienti jsou detekování díky genetickému rodinnému screeningu,“ popisuje profesor Tomáš Paleček z Centra pro choroby myokardu a perikardu II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, Praha. U managementu HKMP je důležité řešit dědičnost choroby, prevenci náhlé srdeční smrti a zda má pacient symptomy. Při diagnostice je také důležité pečlivě pátrat po obstrukci, protože tyto symptomatické pacienty již dokážeme efektivně léčit. Která všechna vyšetření jsou potřeba během diagnostiky HKMP? Co napoví LVOTO gradient? Které pacienty směřovat na genetické testy? Kdo se má léčit v centrech pro HKMP? Jaká režimová opatření mají pacienti dodržovat? Komu se mohou nasadit inhibitory srdečního myozinu? Čím se řídí prevence náhlé srdeční smrti? Odpovědi na tyto a další otázky vám přinese rozhovor s profesorem Tomášem Palečkem z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

V centrech PCSK9 se mají léčit pacienti s těžkou dyslipidémií a pacienti v sekundární prevenci aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění. „Právě pacienti s manifestním KVO, a především pacienti v prvním roce po akutní příhodě, mají velmi vysoké riziko dalších aterotrombotických příhod. Pokud nejsou úspěšně léčení perorálními hypolipidemiky, je nutné referovat je do centra pro inhibitory PCSK9,“ zdůrazňuje profesorka Hana Rosolová z Centra preventivní kardiologie 2. interní kliniky plzeňské FN. Jakých cílových hodnot LDL-cholesterolu mají dosahovat pacienti ve velmi vysokém a extrémním riziku? Proč pacienti cílových hodnot nedosahují? Jak diagnostikovat statinovou intoleranci? Jaký je algoritmus léčby vysokého LDL-cholesterolu? Jaké všechny léky lze nasadit? Kdy nestačí pokles LDL-cholesterolu o 40 procent?Odpovědi na všechny otázky ohledně léčby pacientů s vysokým rizikem KVO najdete v rozhovoru s profesorkou Hanou Rosolovou z 2. interní kliniky plzeňské FN.